Slovinsko 2011
V termínu od 1. do 6. 7. jsme se s kamarády vodáky zúčastnili expedice Slovinsko 2011. Programem výpravy bylo především sjíždění řeky Soče a jejího přítoku Koritnice, dále jsme si vyzkoušeli canyoning a alespoň trochu poznali okolí řeky a místní zajímavosti. Trošku jsme se báli vzít Badíka s sebou, ale bylo nám řečeno, že to nebude problém a že se o něj vždy někdo postará. A opravdu, Bady to zvládnul na jedničku! V kempu byl puštěný a nevzdaloval se od skupiny, proč taky, když každý měl něco dobrého k jídlu a sem tam něco upadlo=) První den se sjížděla Koritnice, prý krajinovka a nic náročného, že to zvládnem i se psem, zvládli jsme to, ale krajinovka to rozhodně nebyla, obtížnost WW II-III! Opět se mi potvrdilo pravidlo 3 N - Nikdy Nikomu Nevěř! A vodákům už vůbec ne=) No alespoň jsme unavili to naše zvíře a máme na co vzpomínat, nebezpečné to nebylo a Bady měl i záchranou vestu, bez které ho na loď nikdy nebereme, tak o nic nešlo. Druhý den jsem jim ale nevěřila ani nos mezi očima a Badyho radši svěřila chůvě Václavovi a co myslíte? Jela se krajinovka! Úsek Soče pod soutokem s Koritnicí nad Srpenici II. V pondělí už jsme měli vody až až, vytvořili jsme pěší skupinu a vyrazili k prameni Soče, kde na nás čekaly prozměnu horolezecké nástrahy. Ty ale náš kamzík zvládnul bez problémů a podíval se až k vývěru. Následovalo sesbírání nějakých kešek a přesun za vodáckou částí do Kobaridu na úžasné masové palačinky. Cestou ještě zastávka na hřbitově, soutěsce a v Kobaridu vycházka k vodopádu Koziajak. Odpočinutí od vody jsme další den opět nasedli do lodí a na osvědčeném úseku (Soča pod soutěskou - Srpenice I) svezli i Badíka, kterému se ale vůbec nelíbilo, že jede na lodi s taťkou a páníčkem a že panička se poflakuje kdesi na řece v kajaku. Nedalo mu to a vyskočil z lodi, doplaval na nejbližší břeh, což nebyl nejlepší nápad, protože zjistil, že k paničce si tak ani trochu nepomohl. Po naříkání, kdežeto panička je a že se k ní přes proud nedostane, byl taťkou zachráněn, přenesen na druhý břeh a pak už se držel v lodi a byl hodný. Odpoledne jsme šli na canyoning a Bady byl opět předán chůvám. Canyoning byl super, pak nás ale čekal přesun do Rakouska, abysme si ukrátili cestu domů. Já jsem cestu jako vždy prospala, probudila mě až zastávka na pravou italskou pizzu. A pak jsem spala až na odpočívadlo u řeky Saalach, kde jsme přenocovali a druhý den vyrazili opět na vodu. Badyho už jsme netrápili a udělali jsme dobře. Hned na začátku nás čekalo pár houpavých peřejí, tedy jak pro koho, já si v nich na mém pidi kajáčku připadala jak v pračce... Ale vše jsme ustáli, rozloučili se s úžasnými panoramaty a příjemně unavení vyrazili domů, do Prahy, do Podolí... tedy vlastně do Čelákovic=) Teď už jen prohlížíme fotky a vzpomínáme, jak bylo krásně...
Fotky: https://zitmanovi.rajce.idnes.cz/Slovinsko_1.7.-6.7._2011/
https://marty2222.rajce.idnes.cz/2011-07-07_soca2011/
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1855955558855.2096253.1239824457&l=eb8497fe7e
Videa: https://youtu.be/