TV live: Po stopách strejdy Šeráka 2014
Před startem
Komentátor Přemek: Vítáme vás u přímého přenosu ze závodu Stopou strejdy Šeráka, šesté etapy MČR v dogtrekkingu 2014. Do startu zbývá ještě několik minut, pojďme se podívat na parametry trati a představit si hlavní favority letošního ročníku.
Komentátor Jarda: (na obrazovce graf s mapou) Organizátoři připravili tentokrát nejnáročnější trasu za celou dobu konání akce. Zatímco první třetina povede spíše lehce zvlněnou oblastí severně od města Jeseníku, v další části se již všichni pořádně zapotí. Na závodníky tu čekají obávaná stoupání na Kobrštejn a Švýcárnu a prudký padák do Bělé pod Pradědem. V závěru se ještě proběhnou po hlavním hřebenu Jeseníků a absolvují technicky velmi těžký seběh ze Šeráku do cíle.
Přemek: Celkem 95,5 km s pozitivním převýšením okolo 4 000 m. Takový bude Šerák 2014. A tady už můžeme sledovat rovnání závodníků na start. První lajnu tradičně obsazují favorité. Jardo, ty ses v dogtrekkingu pohyboval dlouho i jako závodník, koho tipuješ na vítězství?
Jarda: To se těžko odhaduje, Přemku, závod bude dlouhý a pole je doslova našlápnuté možnými kandidáty na bednu. Z mužů do 40ti let tady vidíme Zbyňka Adámka, adepta na letošní mistrovský titul, vedle něj stojí momentálně v celkovém pořadí třetí Michal Novák, kousek za nimi největší letošní sběrači bramborových medailí a pátých míst Jirka Zita se psem Bad Boyem. Před pár okamžiky kamera ukázala předloni čtvrtého Lukáše Šmahela, těsně pod bednou loni skončil Petr Kolář, který tu je dnes také, najdeme tu i tabulkou neustále nahoru se deroucího Tomáše Kadlece nebo účastníka náročných ultratrailů Honzu Pačese…
Přemek: Jardo, promiň, že ti do toho skáču, ale tohle už vypadá na start. Ano, je to tak. Zbývají poslední vteřiny… Přátelé, v Jeseníkách je 7 h ráno a dogtrekkový závod Stopou strejdy Šeráka 2014 právě začal. V následujících 50ti hodinách rozhodně nepřepínejte, o napínavé chvíle nebude nouze.
Drama nad Javoříkem
Přemek: Všichni favorité nasadili ostré tempo. První kilometr a půl až na rozcestí Miroslav vede do kopce. Není zbytečné se nechat vyhecovat davem a napálit to takhle na začátku?
Jarda: Tak samozřejmě to bude stát všechny hodně sil, ale je třeba zmínit, že se po tomhle úvodním úseku profil láme a trasa pokračuje úzkou, velmi náročnou pěšinou prudce dolů na Javořík. Vem si, že tady poběží za sebou deset závodníků, čtvrtý se bude bát, tak to tolik nepustí, ostatní nemají šanci se mu vyhnout a rázem máš vpředu tři uprchlíky. Řečeno terminologií běžeckého světa: nesmíš se tady nechat zašpuntovat.
Přemek: Ve výčtu jsme zapomněli ještě na jednoho možného adepta na bednu, na Davida Hrabala, bronzového běžce z dubnového Jednookého vlka 2014. Závodníci kolem něj proběhli těsně za startem, na kameře bylo vidět, jak se teprve připravuje u auta.
Jarda: To je typický Davidův začátek při hromadných startech. Aby nestresoval psa, zařadí se na konec pole, ale pak se během pár minut dokáže velmi rychle vytáhnout vpřed. Takhle letos startoval třeba na ultratrailové Krakonošově stovce.
Přemek: A pozor, tohle vypadá na únik! Ano, je to únik! Na pěšině dolů na Javořík se trhá čtyřčlenná skupina Petr Kolář, Lukáš Šmahel, Petr Dvořák a Lenka Čiperová. Neuvěřitelné drama hned na začátku závodu.
Jarda: Přesně, jak jsem říkal. Pojď se podívat do záznamu s elektronickou tužkou. Řada běžců, a mrkni třeba tady na výraz Jirky Zity, on ani neví, že se tam vpředu někdo utrhl, protože je zhruba na osmé pozici, on tam prostě nemá v tomhle terénu šanci dohlédnout, spoléhá na lidi před sebou. A všichni tihle za ním (Jarda kroužkuje elektronickou tužkou) spoléhají na něj.
Přemek: Jsme na Javoříku a v tuto chvíli mají uprchlíci už pětiminutový náskok.
Jarda: Teď jste mohli vidět zajímavý záběr základního tábora. Ski-areál Miroslav poté, co jej všichni opustili na trasu závodu, jen pár postávajících lidí z organizačního týmu a do toho přes louku teprve nyní kráčí na start tři závodníci. Tihle lidi mě nepřestanou fascinovat. Nejde jim o bednu, mají své vlastní vnitřní motivy – dojít to v limitu s bivakem nebo třeba absolvovat celou trasu nonstop chůzí přes noc atd. V cíli mají stejnou radost jako vítězové, ale většinou více zážitků.
Přemek: Já jen doplňuji, že to byla Věrka Kašparová, Libor Bolehlovský a druhá polovina Bad Boy Teamu Pája Janáková s belgickou ovčandou Chelseou. A tady sledujeme Davida Hrabala, který se přehoupl na rozcestí Miroslav do seběhu na Javořík. Ajajaj, tohle vůbec nevypadá dobře. David v prudkém seběhu padá!
Jarda: Tak to vůbec nebylo pěkný. To se mi nelíbí.
Přemek: Podle záběru není moc potlučený…
Jarda: Potlučený sice ne, ale bylo vidět, že se mu podlomila noha, to vypadá na kotník. Myslím, že pro něj závod skončil na třetím kilometru.
Přemek: Škoda, Šerák 2014 nejspíš přišel hned v úvodu o jednoho z možných favoritů. Kamery už zase snímají uprchlíky, víc se asi v tomto momentě nedozvíme.
Nucená přestávka na Rejvízu
Přemek: V Jeseníkách je letní slunečné počasí, ke třiceti stupňům …
Jarda: … to na téhle akci bývá pravidelně …
Přemek: …ano, buď pořádný vedro nebo vylejváky, ale nic mezi tím. První závodníci už probíhají po silnici přes Rejvíz. Mají za sebou seběh do Lipová-lázně, výstup na Studniční vrch a Bílé kameny a přes Písečnou se dostali až sem. My teď sledujeme druhou skupinu, která ztrácí na uprchlíky po první třetině něco málo přes půl hodiny. Skupina se ale už nějakou dobu trhá. Odskočil Zbyněk Adámek, Lucka Bartoňková …
Jarda: Vesměs ale všechno jednotlivci, žádný větší celek, který by ty vpředu ohrozil. Spíš mě zaráží konec skupiny. Podívej tady. Michal Novák, Káťa Trněná, Patrik Koláček a až sto metrů za nimi Jirka Zita.
Přemek: A propast mezi ním a ostatními se stále zvětšuje. To vypadá na přepálené tempo v úvodu.
Jarda: To si nemyslím. S Jirkou jsem mluvil před startem, on má do hor natrénováno, nedávno se mu podařilo pěkně zaběhnout profilově podobnou Krakonošovu stovku, myslím si, že dnes běžel rychlostí úměrnou ke své kondici. Samozřejmě stát se může všechno, závodník se špatně vyspí, nemusí mít svůj den …
Přemek: Tak tady opravdu něco nehraje, zabíhá do restaurace na konci Rejvízu a zbytek skupiny pokračuje dál.
Jarda: To je fakt zvláštní, obě lahve na batohu má plný, vodu nepotřebuje. S jeho zkušenostmi mu musí být jasný, že k dotažení zpět vydá hodně sil.
Přemek: Myslíš, že je to vůbec ještě možný?
Jarda: Záleží na tom, co mu konkrétně je a jestli se z toho dostane, ale jinak když se podíváš, tak v restauraci sedí i Karel Šlajer, teď odtamtud vyběhla Lucka Bartoňková, míhají se tu běžci, se kterými by se mohl pokusit vytáhnout vpřed. Nebude to lehký, ale zase na Kobrštejn a na začátek náročného úseku se stoupáky to není daleko a on je letos spíš trekař než běžec, oproti zbytku skupiny tam bude mít výhodu.
Přemek: No uvidíme, každopádně máme na místě naší reportérku Dášu, tak se pokusíme zjistit víc. Dášo, slyšíme se?
Dáša: Ahoj Přemku. Zdravím všechny televizní diváky z Rejvízu. Jak můžete vidět, atmosféra je tady úžasná, už se tu mihla větší část elitních závodníků, fanoušci si to užívají.
Přemek: Dášo, nás by teď hlavně zajímalo, co ti běžci, kteří se zastavili v restauraci.
Dáša: Tak běžců se tady zastavilo několik, ale většina z nich si doplnila vodu a vyrazila dál na trasu. Delší dobu tu momentálně sedí jen Karel Šlajer, který se dle svých slov měsíc před závodem moc nehýbal a je to teď znát, a Jirka Zita, jehož zastavil problém se žaludkem.
Přemek: Jak je to vážný? Budou pokračovat dál nebo končí?
Dáša: O ukončení ani jeden z nich neuvažuje, berou to statečně, prostě jen přestávka k načerpání sil a věří, že závod ještě zdaleka neskončil. Jirku jsme zastihli zrovna ve chvíli, kdy si vychutnával čaj. Prý je to jedna z mála věcí, která mu na ten žaludek pomáhá, jenže tady na Rejvízu barman kvůli malému šálku naplnil celou rychlovarnou konvici a pak ještě několik minut připravoval stříbrný podnos, tak si asi dokážete představit tu časovou ztrátu.
Přemek: (se smíchem) Ve formuli 1 by si tenhle barman jako servisman neškrtl :-)
Dáša: (také se smíchem) Leda tak při velký ceně Dharjeelingu :-)
Přemek: Dášo díky moc za informace.
Dáša: I nadále pro vás budeme vše sledovat, Přemku.
Přemek (vypnul Dášu a mluví k Jardovi): Takže je to nakonec žaludek. Co ty na to jako bývalý závodník?
Jarda: Tohle se stane opravdu hned. Stačí si dát jídlo o kilometr dýl než je třeba a už se vezeš s hlaďákem. A je spousta lidí, kteří na to trpí, i když dodržují pravidla ideálního stravování během závodu. Jirka má s tímhle problém od Jednookého vlka, to máš už čtvrtej závod, navíc jde výkonnostně nahoru, může to klidně souviset s tím, že se prostě dostal za nějakou hranici, kdy to tělo nedává, nestihlo si na ten zápřah ještě pořádně zvyknout, brání se. Ale pozor, tady už je vidět, že restauraci opouští a nechává tam Karla, no tak to je docela odvážnej, pustit se do pronásledování sám.
Dohánění ztráty
Přemek: Počkej, počkej, Karel už vybíhá taky.
Jarda: Bylo by dobrý, kdy se s ním Jirka domluvil na spolupráci, oba jsou z jiné kategorie, nekonkurují si.
Přemek: Vypadá to, že se Jirka nechytá, Karel ho předbíhá a on nereaguje.
Jarda: Pravděpodobně ještě zbytky hlaďáku, neriskuje, rozbíhá to pomalu.
Přemek: Co říkáš, Jardo, na složení vedoucí skupiny?
Jarda: Tak Lence Čiperové a Petru Dvořákovi jde o celkové pořadí a určitě by uvítali i etapové vítězství. Petr Kolář a Lukáš Šmahel z celého MČR dorazili jen sem, ti se budou rvát jen o etapu a nemůžou ohrozit třeba Zbyňka Adámka, který se za nimi snaží momentálně dotáhnout. Zajímavější bude určitě sledovat, jak doběhnou Michal Novák s Jirkou Zitou, mezi nimiž je v celkovém pořadí jen bodový rozdíl.
Přemek: Ano, Jirkovi by stačilo skončit jedno místo před Michalem, aby byli oba v tabulce třetí. Momentálně to tak ale nevypadá.
Jarda: Neházel bych flintu do žita, na takhle dlouhé distanci si v jednu chvíli připadáš jako troska těsně před umřením, za okamžik jako největší borec a naopak.
Přemek: A jsme pod Kobrštejnem. Sice krátký, ale hodně výživný stoupák, stěna skoro na mačky a cepín.
Jarda: Zdálo se mi to, nebo se tam teď před Jirkou někdo mihnul v záběru?
Přemek: Patrik Koláček. To je velmi dobré znamení, poblíž by mohl být i Michal s Káťou.
Jarda: Sleduj tu práci nohou, to je terén, který potřeboval, tady se stírá rozdíl mezi běžci a chodci, tady všichni musí jít. Popobíhající turista, a tím Jirka zatím pořád je, nebudeme si nalhávat, že ne, může v tomhle stoupání stáhnout důležité minuty.
Přemek: Už se zdraví s Patrikem a nechává ho za sebou.
Jarda: Teď je důležité, jak zareaguje, až se terén zlomí do roviny. A vypadá to, že na Rejvízu opravdu pošetřil síly, rozbíhá se.
Přemek: Přátelé, sledujeme živě přerod trosky v borce…. A je to tady, má je oba dva na dohled. Michal s Káťou, padesát metrů před ním.
Jarda: Přesně tohle jsem během mých závodních let neměl rád, když se na mě někdo nalepil a držel se mě několik kilometrů.
Přemek: A nelíbí se to ani Kátě, gestikuluje, naznačuje, že by měl střídat v tahání.
Jarda: Otázkou je, jestli se rozhodne morálně nebo takticky, spolupráce s touhle skupinou by mohla znamenat, že dotáhne svého soupeře až na Šerák, kde mu pak v technickém seběhu do cíle nemá šanci konkurovat. Takový scénář určitě nechce.
Přemek: Vítězí morální stránka, Jirka je na špici skupiny. Ale co to? Zrychluje tempo a hned se odděluje.
Jarda: Útok na 56. kilometru na Opavské chatě? To mi přijde hodně brzo.
Přemek: Ale nikdo nereaguje, podívej, nechávají ho běžet! Mírné stoupání z Opavské chaty na Kristovo loučení a my jsme svědky možná klíčového momentu letošního MČR, Jirka se poprvé v seriálu ocitá virtuálně na bronzové pozici. Dělí se o ni s Michalem, ale je tam.
Večer na jesenické hřebenovce
Přemek: Po krátké přestávce se znovu vracíme na trasu prestižního dogtrekkingového závodu Stopou strejdy Šeráka 2014. Zatímco přední závodníci vystoupali na Švýcárnu, my sledujeme druhou skupinu, od které se odtrhli Jirka Zita s Bad Boyem. Nemůžu si pomoct, ale tenhle pes mi vždycky připadá, jak kdyby byl jen na venčící procházce okolo baráku, taková nálož kilometrů a on to dává s přehledem. Jen pro zajímavost: Momentálně je to jediný entlebušských salašnický pes v ČR, který dělá oficiální dogtrekking.
Jarda: (kouká nevěřícně) Cože, Jirka si sedá?
Přemek: Je to tak, opravdu si sedá. Co by to mohlo znamenat, Jardo?
Jarda: Vypadá to, že tahá z batohu náhradní ponožky.
Přemek: Není to příliš velký risk řešit v tuhle chvíli oblečení? Přece jen se od skupiny oddělil před pár minutami, má je poměrně blízko za sebou.
Jarda: Je to riziko jak blázen, Přemku. Tímhle může celý únik anulovat. Na druhou stranu pokud propocené ponožky nevymění včas, můžou ho v závěru závodu výrazně zpomalit puchýře na nohou. Určitě to měl ale udělat dřív, ve chvíli, kdy byl ještě v závěsu za Michalem.
Přemek: Zvedá se a běží dál. Skupina za ním musela hodně zpomalit, ani po téhle technické pauze ho nedostihli. A začíná seběh do Bělé, příjemná, ale velmi prudce dolů spadající pěšina.
Jarda: Co je to za lidi v protisměru?
Přemek: To jsou midaři, Jardo, závodníci z poloviční trasy. Organizátor Gejza si pro ně připravil lahůdku, škrábou se tudy nahoru (smích). Koukám, že se s nimi dává Jirka do řeči. Dávají mu pivo? No to snad ne? I ze záběru z vrtulníku je vidět, že mají plný batoh plechovek s plzní. To mě podrž, s tímhle se táhnout na závod.
Jarda: Podle výrazů by se nákladu rádi zbavili (smích).
Přemek: Jirka jim s tím s chutí pomáhá.
Jarda: Tak ono i pivo je dobré na žaludek, pokud se to nepřežene.
Přemek: Už dobíhá do Bělé, prohlíží si rozcestník.
Jarda: Myslím, že nebude mít radost. Odtud na Švýcárnu je to dlouhých 6 km do kopce. To je velká zabijárna, v téhle fázi závodu to znamená lehce přes hodinu stoupání.
Přemek: Ano, a tady máme úžasný letecký záběr hřebenu Jeseníků a po něm běží Zbyněk Adámek s alaskánem Slávkem, vpředu další závodníci, ti už mají galeje z Bělé na Švýcárnu za sebou.
Jarda: Kousek před Jirkou je podle všeho Lucka Matrková, výborná závodnice z kategorie mladších žen, ta se nám v úvodu nějak ztratila z hledáčku.
Přemek: Jirka se jí nechytá.
Jarda: Myslím, že už to bude chtít dokončit sám. Rád se s někým sveze, ale holduje i osamoceným běhům. Vždyť celá jeho zimní příprava se nese v individuální duchu, jen on a pes.
Přemek: A už jsou vidět obrysy Švýcárny. To je velmi dobré, odtud se pokračuje až na Šerák po hřebenu.
Jarda: Přesně tak, nádherná jesenická hřebenovka, sem tam nějaký menší výstup ze sedla, ale vesměs příjemně běhatelná cesta. Navíc teď večer téměř bez lidí. Okamžik, kdy si každý ze závodníků na trase uvědomí, proč tenhle sport dělá.
Přemek: Já bych k těm sedlům jen dodal, že takovým nejvýraznějším je určitě známé Červenohorské, do kterého se hřeben propadá celkem nízko.
Jarda: Přesně tak a Jirka tam právě sbíhá.
Přemek: Obhlíží restaurace. Že by potřeboval dobít baterky na závěrečné kilometry?
Jarda: Tohle je úžasné, mrkni na to (Jarda bere opět elektronickou tužku a kroužkuje). Tady si sedá ke stolu na zahrádce s objednaným pitím a teď sleduj (Jarda dělá šipky), neustále kouká na toto místo, odtud sem přiběhl, časová vzdálenost do Červenohorské sedla minimálně 15 minut. Sedí, odpočívá a zároveň bude včas upozorněn na soupeře za sebou. On sám bude navíc nepozorován, protože po okolí posedává ještě minimálně deset turistů (Jarda křížkuje hlavy). Dokonalý.
Přes Šerák do cíle
Přemek: Jeseníky zahalila tma, blíží se 23 h, Jirka sbíhá z Keprníku na Šerák. V tuto chvíli je již delší dobu v cíli vítěz závodu Petr Kolář, s více než hodinovým odstupem za ním Zbyněk Adámek s Lenkou Čiperovou a před krátkou chvílí doběhli také Lukáš Šmahel s Petrem Dvořákem. Karlovi Šlajerovi a Martinu Davidovovi zbývají poslední kilometry. Z Šeráku již sestupují Lucka Matrková s Luckou Bartoňkovou. Nejbližší závodníky, Michala s Káťou, má Jirka hodinu za sebou.
Jarda: Tomu říkám hodně velký náskok. Teď už to nevypadá na žádné dramatické okamžiky.
Přemek: Jardo, nejspíš máš pravdu, ale přesto se Jirka neustále otáčí.
Jarda: Tohle není cyklistická Tour de France, Přemku, tady nemají závodníci sluchátko v uchu. Samozřejmě občas dostanou zprávy od svých známých z cíle nebo od ostatních lidí z trasy přes mobil, ale to jsou spíše jen kusé informace. On neví, jak daleko je má za sebou.
Přemek: Seběh ze Šeráku je dost nepříjemný za světla, natož za tmy a není tajemstvím, že účastníci vítají, když je tato hora spíše na začátku trasy.
Jarda: Nejprve šílená kamenitá klikatice, serpentina na rozcestí Nad Strmým, v tomto případě opravdu výstižný název a pak lesními a lučními cestami dolů na Miroslav a do ski areálu.
Přemek: Uvidíme, jestli se to Jirkovi povede do půlnoci. Časomíra je neúprosná.
Jarda: Myslím, že už to tolik nehrotí. Na minutách teď nesejde. Hlídá si prostor za sebou, kdyby se tam někdo nečekaně objevil, ale jinak zbytečně neriskuje, byla by škoda se tady zranit.
Přemek: A je to tady, přátelé, ski areál Miroslav, pouhých pár metrů dělí Jirku od legendárního zvonu.
Jarda: Tak, tak, každý závodník musí v cíli zazvonit na kovový zvon a teď cituji slova organizátora Gejzy ze včerejšího výkladu trati: „… jinak se bude muset za trest vrátit zpět na Šerák“ (smích).
Přemek: Už zvoní, čtyři minuty po půlnoci završuje cinkotem svůj výkon, který mu vynesl čtvrté místo v etapě a celkově jej posunul na bronzovou příčku. V cíli máme už přes hodinu štáb s Dášou, pojďme se s nimi spojit.
Dáša: Zdravím Přemku. Jestliže atmosféra na Rejvízu byla úžasná, tady už se snad nedá ani popsat. Každý ze závodníků je vítán bouřlivým potleskem, každou chvíli zní jesenickými horami cinkot zvonu.
Přemek: Musí to být nezapomenutelné okamžiky Dášo, ale nás by teď hlavně zajímalo, jestli jsi mluvila s některým ze závodníků.
Dáša: To víš, že jo, Přemku. Na Zbyňka Adámka se sesypali kolegové z Eurosportu, ale odchytla jsem před pár minutami doběhnuvšího Jirku Zitu. Koukněte se na sestřih.
Jirka: (udýchaně) Ze začátku v tom určitě nebyla taktika. Někdo vás gesty vybízí, ať jdete tahat, někdo vám říká, co máte dělat. Teď na to samozřejmě koukám jinak, je mi jasný, že jsem byl na řadě, ale v tu chvíli máte za sebou hodiny dřiny, myslíte jinak, mě to nejdřív rozčílilo a ty negativní emoce mě nakoply. Když táhnout, tak pořádně, zrychlil jsem tempo a náhodou to vyšlo.
Dáša: Která část závodu ti přišla nejtěžší?
Jirka: Náročný byl výstup na Švýcárnu, ale největší a asi jedinou krizi jsem zažíval kvůli žaludku v okolí Rejvízu. Naštěstí se ji podařilo rychle překonat.
Dáša: Co říkáš na průběžné třetí místo, o které se nyní dělíte s Michalem?
Jirka: (pořád udýchaně) Klidně bych to takhle už nechal. Klidně bych bral v neděli vyhlášení celého MČR. Ale máme před sebou ještě tři etapy, z toho jednu v Krkonoších, seriál zdaleka nekončí. V říjnu na Mácháči (pozn. autora: poslední etapa startuje ve Starý Splavech u Máchova jezera) může být všechno úplně jinak.
Dáša: Nebudeme tě zdržovat, je vidět, že se těšíš na oslavu s ostatními závodníky a také na odpočinek. Díky za krátký rozhovor a ať to běhá.
Jirka: Já taky děkuju, mějte se.
Dobrou noc v lese
Přemek: Opustili jsme s Jardou studio a vydali se s reflektorem a kamerou do oblasti Zlatorudných mlýnů mezi Rejvízem a Zlatými Horami. To, co sledujete, není přírodovědný dokument. Nestopujeme noční šelmy na lovu v africké divočině. Jsou dvě hodiny ráno, bloudíme temnými zákoutími jesenické přírody, hledáme bivakující dogtrekaře.
Jarda: (se smíchem) Deset minut a pořád nic, vypadá to, že bivakující dogtrekař je ohroženým druhem.
Přemek: (prudce, s napětím) Támhle se něco hnulo.
Jarda: Jo, jo, na zápraží pokladny do místních muzejních štol.
Přemek: (ztiší hlas, přechází do šepotu) Hlavně je nevyplašme, opatrně. Tohle vypadá na Liborův spacák.
Jarda: Támhle to bude Věrka. A tady kouká hlava Páji ( Přemek míří reflektorem).
Přemek: (pořád šeptem) Naprosto exkluzivní záběry. Přátelé tohle jsou bivakující dogtrekaři. Znaveni z cesty a společenských setkání v hospodách na trase, za sebou i před sebou spoustu zážitků. Vidíte tu spokojenost? Raději ale potichu vycouvejme zpět na cestu. Nechme je spát, ať naberou síly, do cíle to mají ještě hodně daleko.
Jarda: (nadšeně cestou zpět k autu) To byl zážitek.
Přemek: Tyhle výjezdy mám rád. (najednou je tma) Sakra, co se s tím krámem stalo?
Jarda: (vystrašeně ) Přemku, slyšel si to?
Přemek: Asi srnka. Do háje, co s tím světlem, je? (vedle cesty něco zakřupe)
Jarda: (dost vyděšeně) Přemku?!! Přemku?!! Kde jsi?!!!
Přemek: (napůl hystericky) Jardo? Jsi tady?!!! (v dálce zahouká výr) Uff, podařilo se to nahodit (reflektor znovu svítí). Ty bláho, tady bych nespal ani za miliardu.
Jarda: (vylézá z křoví, kam omylem zapadl) Už chápu běžce.
Výsledky
DTM1 (muži do 40ti let) TOP 10
- Petr Kolář 13:35
- Zbyněk Adámek 14:46
- Lukáš Šmahel 15:16
- Jiří Zita + Bad Boy 17:04
- Michal Novák 18:35
- Tomáš Kadlec 20:06
- Jan Pačes 20:22
- Viktor Vlček 23:53
- Vojtěch Rečka 25:15
- Jaroslav Šíma 27:52
Kompletní výsledky všech kategorií najdete ZDE.
A propos: V sobotu večer se Pája, Věrka a Libor rozhodnou závod předčasně ukončit. Odvézt se nechají z Bělé. Pokračovat dál by pro ně znamenalo jít až do nedělního rána a nevyspat se před odjezdem domů. Výstup na Švýcárnu, úsek po hřebenu na Šerák a sestup do cíle tak již neabsolvují. Pro Páju to bude druhý, opět nedokončený long. Nakopne ji to ale k tomu, aby se přihlásila na start dalšího dlouhého horského závodu. O jejím boji ve vylejváku na Sněžce již brzy.